Zápis č. 1, 21.2.2021
Přeplavba v době coronavirové
Psal se rok 2003, kdy jsme trávili dovolenou s přáteli v Chorvatsku a já dostal nápad, alespoň na dva dny si půjčit loď a vyplout na ostrov. Podařilo se a vypluli jsme na malé motorové bárce. V tu chvíli mě to chytilo a nepustilo. Následoval kapitánský kurz v roce 2005 a od té doby se na Jadran a plachetnice vracím každý rok i několikrát. Vše po 15 letech vyvrcholilo loni, kdy jsme se rozhodli pořídit vlastní loď. A jelikož poslední roky si pronajímáme jen katamarány a uchvátili nás, rozhodli jsme se právě pro katamarán. Už několik let zpátky jsme jezdili po výstavách lodí a stále jsme jen vybírali a vybírali. Až nám osud přivál do cesty pana Tomáše Kapičku, majitele firmy Altumare. Ze začátku jsem mu nerozuměl, protože místo aby mi jako výhradní zástupce firmy Lagoon pro Českou republiku loď nabízel, začal mi koupi rozmlouvat. Asi jsem byl neoblomný a v září 2019 na výstavě lodí v Cannes jsme podepsali objednávku na katamarán Lagoon 40. Byl jsem šťastný. Termín dodání byl květen 2020. A začalo zařizování. Věděli jsme od začátku, že loď půjde do charteru v Chorvatsku a že to bude v Dubrovníku, kde má naše chorvatská společnost HEROS SERVIS d.o.o. již zakoupený apartmán. Proto mě čekala práce se zařízením všech formalit, ale hlavně se zařízením financování poloviny katamaránu. Na podzim jsem vybral společnost OTP leasing a domluvili jsme se. A pak to přišlo. A celý svět to ochromilo. Covid. Nenávidím ho. Domluvené financování najednou nebylo. Nikdo nevěděl, co bude a jak to bude dál. My jsme v tu chvíli měli zaplacenou zálohu na katamarán a před námi nelehký úkol, sehnat financování. Nakonec se podařilo! Něco z našeho majetku jsme prodali a s částí nám pomohl pan Kapička. Takhle si představuji spolupráci. Jen uzavřenou kupní smlouvou to nekončí. Vybrali jsme si dobře.
No a pak kvůli Covidu uzavřela firma Lagoon na nějaký čas fabriku. Vše se začalo prodlužovat. Termín dodání byl posunut. Vše se zdrželo o měsíc a půl. Katamarán dorazil do La Rochelle 29.6.2020 a hned se začal dostrojovat. Já jsem již měl naplánovanou přeplavbu z La Rochelle ve Francii do Dubrovníku v Chorvatsku.
Neměl potvrzeno, že je katamarán připraven k předání, neměl jsem dokončenou registraci lodě v Chorvatsku, výbavu na přeplavbu jsem měl někde na cestě mezi Chorvatskem a Francií, přesto všechno jsem se vydal i s kapitánem Jakubem Havelkou a posádkou do La Rochelle. Tam jsme dorazili 8. 7. 2020 ráno. Po krátkém hledání jsme náš katamarán Lagoon 40 výrobním číslem 224 našli na suchu na špalcích. Takže vyplutí v nedohlednu. Začali jsme kolotoč zjišťování, shánění a přemlouvání, aby se vše dodělalo. Chybělo nám namontovat odsolovací zařízení, chyběla nám výbava, záchranný ostrůvek, stále jsme neměli registraci. Všichni se vymlouvají na covid. První noc jsme strávili na suchu, na špalcích. Ale měli jsme kde spát. Já poprvé v nádherné a vlastní lodi. Vlastní katamarán. Můj dlouholetý sen. Po našem nátlaku se začalo vše dávat do pohybu. Určitě pomohlo, že jsme byli na místě a vše mohli koordinovat. Začala montáž odsolovacího zařízení. Také jsme se dozvěděli přes DHL, že naše výbava je v Záhřebu a do La Rochelle dorazí až za týden. To jsem se rozhodl, že tak dlouho nebudeme čekat a vše potřebné na přeplavbu nakoupíme znovu ve Francii. Odpoledne jsme konečně přišli na řadu a pro náš katamarán přijel jeřáb a my jsme šli na vodu. Pokračovala montáž odsolovacího zařízení. A velmi důležitá věc nám dorazila, registrace. Máme svoje MMSI číslo.
Druhý den ráno nás čekalo vyplutí ze starého přístavu do nového. Ráno v 9 hodin otevřeli most a my poprvé vypluli. Přepluli jsme, uvázali se u mola s čerpací stanicí a natankovali jsme plné nádrže naftou. Pak jsme se s lodí posunuli dále a dodělávalo se nám odsolovací zařízení. Další dobrá zpráva byla, že dorazil objednaný záchranný ostrůvek.
Večer jsme se rozhodli, že ráno v sobotu 11. 7. 2020 vyplouváme. Pro mě to byla veliká premiéra. Já jsem brouzdal patnáct let jen chorvatské vody. Byla to velká neznámá a velká výzva. Zároveň i velká zodpovědnost. Dopravit katamarán v pořádku do cílové mariny v Dubrovníku.
Ráno jsme vstali brzo, čekala nás milá povinnost pokřtít náš nový katamarán. Sekt jsme měli, kapitán nechal všechny nastoupit na příď, já jako majitel lodě jsem pronesl proslov a jediná žena na lodi se chopila rozbití lahve o kotvu. Vše se povedlo napoprvé. Katamarán Lagoon 40 dostal krásné jméno z latiny “HEROINA”. HRDINKA.
Ještě si připít, ulít Neptunovi a můžeme vyplout.
Máme obrovské štěstí. Je krásné počasí a ani to moc nehoupe. Kapitán Kuba rozdělil služby a začal nám krásný pobyt na Heroině. Někomu, včetně mě po 15 letech, se dostavila mořská nemoc. Ale netrvala dlouho. Krásné zážitky z každodenní přítomnosti delfínů, nádherné západy a východy slunce. Začal jsem se pomalu seznamovat s katamaránem. Všechny ty technické vymoženosti. Ocenil jsem odsolovací zařízení. Nejhorší je, když vám za dlouhé plavby bez možnosti jejího dočerpání, voda dojde. Je super si vyrobit vlastní. Dvě ledničky jsou také fajn. Ale co mě dostalo, bylo AIS. Vidět okolo sebe lodě, které jsou v kolizním kurzu je fajn. Člověk vidí, jak je loď dlouhá a široká, jakou pluje rychlostí a kdy a na jakou vzdálenost se budeme míjet.
Biskajský záliv byl pro nás velmi vlídný. Jen nás trápila zima v noci. Uživil jsem jachtařské oblečení včetně kulicha. Voda měla místy i 15 stupňů. Holt Severní Atlantský oceán. Po třech dnech jsme dopluli do Portugalska do města Porto. Naštěstí již celé Portugalsko bylo vyjmuté z červené barvy na semaforu a nemuseli jsme plout dále do Španělska. Zde jsme si trochu odpočinuli od většího houpání, které jsme v Biskaji zažívali. Strávili jsme noc v klidu v marině. Doplnili jsme čerstvé zásoby a další, povinou zastávku jsme měli naplánovanou v rámci servisu motorů. Domluvili jsme si to v CasCais v Portugalsku. Ráno jsme vypluli již na klidný atlantik a pokračovali v naší plavbě. Cestou jsme zahlédli i pár žraloků. Stále jsme měli nahozené udice, ale na ryby jsme měli smůlu. Nedařilo se. Za to na delfíny, to byl pravý opak. Doslova mě dostal kapitán, který mě v noci, dvě hodiny, než mě měla začít služba, přišel vzbudit, abych se šel podívat na delfíny. Říkám mu, Kubo, delfíny nehlaš, ty vidíme každý den třikrát. Nicméně mě donutil, abych se šel podívat. Byl jsem moc rád, že jsem vstal. Fantastická podívaná. Delfíni ve světélkujícím planktonu. Nádherně zářily a vše okolo nich.
Druhý den jsme dopluli do CasCais. Servis motorů, který jsme měli domluvený, tak klapl na jedničku. My jsme si zatím udělali výlet po městečku a zašli jsme si na výbornou večeři. Druhý den jsme ještě stihli plavání v zátoce s majákem, ale voda byla studená.
Po obědě jsme se vydali na další plavbu s příští zastávkou Gibraltaru. Čekali nás dva dny plavby. Musím říci, že celá část plavby od La Rochelle až po Gibraltar byl krásný jachting. Celou trasu jsme měli krásný zadoboční vítr, plné oplachtění a motor jsme startovali jen když jsme chtěli dobít baterky. Musím říci, že jsem si to užíval. Miluji plavbu jen na plachty. Kdybych věděl, že je to poslední část plavby na plachty, tak si to užiji ještě více. S kapitánem jsme se domluvili, že pokud budeme mít příležitost a možnost načerpat naftu, vždy to uděláme. Takže každou naší zastávku jsme zamířili hned k čerpací stanici.
Naší posádce se Gibraltar nesmírně líbil. Prošli si krásně skoro celou skálu. Ráno jsme doplnili zásoby jídla a pití. Vydrhli jsme a uklidili Heroinu a připravili na další část plavby. Od této chvíle jsme vytahovali plachty jen když nefoukal protivítr. A to bylo málokdy. A když jsme je vytáhli, tak jsme mohli alespoň sundat otáčky motoru při stejné rychlosti.
Další naše zastávka bylo Španělsko. První zastávka byla neplánovaná Almeria. Už jsme si chtěli alespoň na chvíli odpočinout od protivětru a vlnám, které šly přímo proti Heroině. Zde jsme samozřejmě natankovali a šli jsme si prohlédnout hrad a město. Dali jsme si výbornou večeři a v klidu přespali uvázáni na mole v přístavu. Ráno jsme vstali brzy a vypluli na již zklidněné moře. Pro část posádky to byly poslední námořní míle do Alicante, kde jejich putování skončilo. A naopak pro další část nové posádky to začalo. Udělali jsme trošku větší nákup. Uklidili jsme loď a připravili jí na druhou polovinu plavby. Nakoupili jsme čerstvé ryby, které jsme si hned ten den připravili a snědli, když už jsme za těch dvanáct dní nic nechytili. Ještě týž den jsme odpluli směr Ibiza. Byla to krátká přeplavba a nakonec jsme se rozhodli natankovat na Formenteře. Bylo tam krásně a tak jsme si dopřáli několikahodinové koupání a odpočinek. Navečer jsme se rozhodli, že poplujeme dále směrem Sardinie. Pro mě to byla dlouhá plavba jen za stálého vrčení motoru. Zde oproti Atlantickému oceánu jsme neviděli delfíny. Musím říci, že jsme viděli jen málo ryb. Na Sardinii jsme dopluli již k večeru. S kapitánem jsme odolali tlaku posádky na vykoupání a musím říci, že se nám to vyplatilo. Měli jsme jen málo nafty a k čerpací stanici jsme dopluli, když už zavírali. Přemluvili jsme obsluhu a natankovali jsme plné nádrže. Pak jsme si dali výborné místní jídlo. O půlnoci jsme Sardinii opouštěli a nabrali jsme směr Sicílie. Jak jinak, zas na motor. Dva dny jsme motorovali k břehům ostrova Sicílie. Jako vždy naší první cesta vedla k čerpací stanici. Nemohli jsme ji najít, až později jsme si všimli, že vyjíždí ze země. Po natankování jsme si našli místo v marině. Část posádky šla nakoupit a část se pustila do drobných oprav. Zašili jsme lazy bag, vyměnili ohnutý šroub u kladky, kapitán nainstaloval upgrade software v plotru. Podařilo se nám nakoupi na rybím trhu krásné kousky mečouna.Vypluli jsme pozdě odpoledne podél Sicílie a již za tmy jsme míjeli Palermo. Ráno jsme byli již skoro za polovičkou cesty podél Sicílie. Krásné pobřeží. Líbily se mi Liparské ostrovy a v dálce jsme viděli i Stromboli. Před Messinskou úžinou jsme si dali pro osvěžení koupačku. Jenže když jsme skočili do moře, moc nás voda neosvěžila. Měla 30 stupňů. Po vykoupání jsme vyrazili do Messinské úžiny. Podle mapy jsme měli proud tekoucí s naší trasou. Natankovali jsme, doplnili zásoby a vydali se na další plavbu podél Italského podpatku. Naplánovanou jsme měli ještě jednu zastávku na dobrou italskou pizzu. Hned po večeři už nedočkaví jsme se vypravili na poslední přeplavbu do cílové destinace.
Tuto poslední cestu jsem skoro celou prospal. Cítil jsem už únavu a moc se těšil do Dubrovníku. Naplánovali jsme, že se přihlásíme na kapitanátu a policii v Cavtatu. Zde mě čekalo obrovské překvapení. Kromě mého syna s přítelkyní mi zatajili mou drahou polovičku Marcelku. Bylo to krásné shledání po náročné a dlouhé cestě.
Musím říci, že s covidem a opatřeními jsme po celou trasu a ve všech navštívených městech neměli žádný problém. Kromě vyžadovaných roušek na recepcích a vnitřních prostorách.
A data k přeplavbě? Upluli jsme 2600 námořních mil. Spotřebovali jsme 1790 litrů nafty.
Propluli jsme tímto oceánem a těmito moři :
- Severní Atlantský oceán
- Alboránské moře
- Baleárské moře
- Tyrhénské moře
- Jónské moře
- Středozemní moře
- Jaderské moře
Navštívili jsme tyto země a ostrovy:
- Francie
- Španělsko
- Portugalsko
- Ibiza
- Sardinie
- Sicílie
- Itálie
- Chorvatsko
